SK Aritma Praha:

Trenér Fleišer: 

po šňůře proher, jsme věděli, že tento zápas musíme zvládnou a konečně bodovat. S tímto soupeřem jsme v předchozím zápase, na jeho hřišti hráli vyrovnaný zápas. 

1. třetina :

Bohužel do zápasu jsme šli ustrašeně. Hráči si nevěřili, zkazili jsme mnoho přihrávek. Prvních 15. min jsme byli pod tlakem. Tlak soupeře byl odměněn gólem, jak jinak než ze standardky. Soupeř byl okamžitě na koni. Další chyba v obraně a stav 0:2. 

Naštěstí to až zázračně naše hráče nerozhodilo, začali bojovat a konečně efektivně kombinovat. Začali jsme být aktivní na míči a pěknými kombinacemi se tlačili k bráně soupeře. Tam jsme naráželi na “dvoumetrového” stopera, který nám efektivně odebíral míče. Soupeř nastavil též novou taktiku a při každém kontaktu stahoval za dres, nebo za ruce. Rozhodčí na to nereagoval a tak to začali využívat již naprosto neskrytě. Musím uznat, že tuto dovednost má Vlašim opravdu natrénovanou. Vůbec to nevyhovovalo našim drobnějším šikovnějším hráčům a zastavovalo to naši činnost při zisku míče. Nebylo ani povšimnutí rozhodčího, když Martina při křídelním útoku hráč Vlašimi rukama zahodil za postranní čáru. Nakonec jsme dali konečně zasloužený gól, 1:2.

2. třetina :

Ve druhé třetině jsme byli daleko více  na míči, pěkně jsme kombinovali. Celou třetinou jsme prakticky nepustili soupeře do finálního zakončení. Tahání za dres se stupňovalo, trenéři přidali hlasité výkřiky “ofsajd”, na které rozhodčí ochotně slyšel. Těžko něco mohl vidět, protože se za celý zápas nehnul ze středu hřiště. Nemohu to posoudit, ale poměr ofsajdů 15:1 pro soupeře je fakt zvláštní. Vlašim nasadila pro výsledek opravdu všechny prostředky. Každopádně i přes tyto věci jsme nedali minimálně 6 tutových gólových šancí. Naši hráči sami před brankou, střelu řešili zbrkle, neefektivně. Dokonce jsme nevyužili ani nám výjimečně přiznané dva přímé kopy a to je moc špatné. 

3. třetina :

Začátek třetí třetiny jsme opět měli více ze hry a tlačili se nahoru. Bohužel, při jedné takové akci jsme se zapomněli vrátit a soupeř nás potrestal. Kluci to nevzdali a ještě více začali bojovat. Stále tahání za dres, hlášení ofsajdů trenéry Vlašimi, navíc zdržování, ale věděli jsme, že to dáme. Soupeř se musel bát o výsledek. Konečně vstřelená branka a jsme na rozdílovém gólu. Naši hráči opět zvedli tempo ještě intenzivněji se tlačili do zakončení. Odměnou měl být vyrovnávací gól. Teď opět zaúřadoval extrémně slabý rozhodčí. Kluci měli ruce nahoře, dle reakce soupeře, bylo patrno , že je vstřelený gól. Rozhodčí na středním kruhu, který nemohl nic vidět nereagoval. Chytří hráči Vlašimi dali rychle míč do hry a ….. gól nějak nebyl ???

Tohle už bylo moc. Posledních 5. min jsme dali všechno do útoku a v poslední minutě nás soupeř potrestal, neskutečnou střelou do spojnice branky. Konečný výsledek 3:5.

Co říci závěrem. Tato prohra je nespravedlivá a kluci to právem nemohli unést. Soupeř z mála veze 3 body. Nechci si stěžovat na rozhodčího (mají to těžké), ale tento mladý rozhodčí nemá vůbec o post rozhodčího zájem. Jeho tři kroky v zápase, ho museli fakt unavit. Kdyby na hřišti místo něj byla “popelnice s píšťalkou”, mohl být zápas korektnější.

Smůla se nám lepí na paty, minimálně tři zápasy jsme prohráli díky nějakým detailům. Ale ty rozhodují. Máme extrémně mnoho zraněných klíčových hráčů a mnoho výpadků hráčů pro růstové problémy. Opravdu nám nepřeje ani to fotbalové štěstíčko. Týmu věřím, věřím v jeho sílu a dovednosti. Musíme více přenést řešení situací z tréninku do zápasu. Určitě se nevzdáme.