SK Aritma Praha – FC Táborsko akademie
Diváci: 40
Stadion: ČZU Suchdol
Ohlasy
SK Aritma Praha:
Jakub Kozák :
Konečně můžeme po sériích dobrých výkonu se špatným koncem oslavovat i my. Fakt, že se jedná o 2. tým tabulky, je ještě přívětivější.
Do zápasu jsme opět vstoupili skvěle, díky čemuž se nám hned ve 2. minutě podařilo dostat se do vedení po hezké individuální akci našeho útočníka. I přes pár chybných rozhodnutí jsme soupeře takřka do žádných vyložených šancí nepustili. Snad kromě jedné, kde nás podržel gólman. Výsledek v poločase 1:2 je však opět důsledek naší nekoncentrovanosti, kdy nejprve ve 38. minutě po pomalé a nepřesné přihrávce na našeho gólmana soupeř ze samostatného úniku vyrovnal. Společně s hvizdem do píšťalky jsme udělali další minelu, kdy ztratíme míč u vlastního vápna a necháme soupeře zakončit samotného na malém vápně. Nesmím ani pominout to, že my jsme opět cca pět 100% šancí klasicky neproměnili.
Do druhé půle jsme šli s odhodláním stav zvrátit, jelikož jsme věděli a věřili, že máme šanci s výsledkem něco udělat. Soupeře jsme opět do ničeho závažnějšího nepustili až na pár zakončení ze střední vzdálenosti. Stále jsme drželi balon, ovšem ne a ne střeleckou smůlu prolomit. Vše se změnilo v 55. minutě, kdy po dobré práci všech útočníků se nám podařilo skóre srovnat. V tu chvíli bylo na klucích obrovsky vidět, jak jim stejně jako mně spadl ten kámen ze srdce, že to tam konečně padlo a začali jsme tak hrát s mnohem větším klidem. V 69. minutě jsme se po krásně zahrané standardce a přesné hlavičce dostali do vedení a od vítězství nás už tak dělilo pouze 10 minut. Hned v další akci jsme si výsledek pojistili gólem do prázdné brány po přizemním centru křídelního hráče do prázdné brány na ofenzivního záložníka, který celou akci doplnil. Zbytek zápasu už se tak pouze dohrával, my si vytvořili ještě pár menších šancí, které však zůstaly nevyužity a konečně skóre tak je 4:2.
Do dalších zápasů ale musíme jistě zapracovat na proměňování šancí a námi stále opakované individuální chyby, abychom byli úspěšní i nadále.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat klukům a trenérovi z kategorie U13, kteří nás z důvodu velké marodky museli doplnit a kluci se s těžkou rolí popasovali náramně, kdy jeden z nich byl dokonce odměněn gólem. Jsem opravdu rád a vděčný, že i v případě, kdy nás sráží zranění, si můžeme pomoci mladšími kluky, u kterých víme, že přijdou vždy skvěle připraveni.


