SK Aritma Praha:

Pavel Šustek :

Dnes se odehrál zápas dvou rozdílných poločasů. První poločas jsme na začátku hodně prospali, v úvodu se soupeř dostane na vápně k odraženému míči a hned tečeme 0:1. Vůbec jsme nedokázali rychle otáčet hru, tvořit šance a zbytečně nakopávali do couvající obrany. Soupeř poté potrestal jeden náš propad brejkem a poslal se dobrou střelou k tyči do dvoubrankového vedení. Někteří hráči byli hlavama snad úplně jinde, jen ne na zápasu. Spousta pozičních chyb, hrozná řešení před bránou, a hodně propadů. Příšerný výkon první půle si vyžádal hned dvě změny, z nichž jedna byla hned v 16.minutě, druhá v pauze. 

Druhou půli jsme nastoupili s úplně jinou aktivitou, soupeře jsme dost zavřeli na vlastní půlce, ten se přes nás dokázal dostat ojediněle nákopy. Bohužel do 68.minuty jsme nedokázali svou aktivitu zakončit gólem. To se právě v této minutě změnilo, to když se nám povedlo otočit hru do Kareše, ten poslal míč Jodasovi, náběhem mu uvolnil prostor, ten navedl na střelu a netradičně levačkou vymetl šibenici. Tento gól nám dodal pocit, že zápas dokážeme otočit, a hned po dvou minutách nám vyšla krásná akce do Jodase v cutbacku, který tvrdou přihrávkou vyzval Bumbalíka ke gólu do prázdné. O šest minut později jsme dokonali obrat po Gureckého přímáku z 25 metrů, který z úhlu krásně proletěl na zadní, nikdo jej netečoval, což brankář nečekal a míč mu tak zapadl k tyči. 

Šílený zápas ale ještě neskončil. Minutu poté soupeř nakopne míč do naší obrany, a rozhodčí se rozhodne písknout údajný faul na soupeře (čtěte že si položil na hráče ruce v souboji, takovéto rádoby fauly pískal celý zápas). Soupeř z přímáku prostřelil Knora...

Závěrečný tlak patřil nám.

U posledního rohu se ošetřuje na hřišti zraněný hráč, náš hráč čeká na pokyn s míčem v ruce, aby si jej nachystal. Po ošetření a pokynu rozhodčího si připraví míč na roh, udělá rozběh a tento ignorant pískne konec...

Soupeř po dvou gólech celý zápas zdržoval, zakopával míče a neustále fauloval. Jeden hráč za zdržování hry měl dostat dvě žluté karty, tudíž zápas neměl dohrát, druhý sestřelí našeho pronikajícího útočníka, kdy je posledním hráčem a nenásleduje červená karta. Nastavené tři minuty jsou tak výsměchem, stejně jako jeho výkon, stejně jako chování rozhodčího po zápase, kdy na naše hráče nevybíravě řve... Jak má pak člověk toto vysvětlit svým hráčům? 

Musím hráče pochválit za to, jak se dokázali nakopnout v závěru zápasu, že dokázali dokonat obrat, ale nelíbil se mi přístup v 60 minutách zápasu, kdy jsme byli hodně laxní, hodně kazili a mysleli si, že to půjde samo. To se v zápasech s Petřínem a Motorletem nemusí vyplatit.