Vítáme nového trenéra Mužů B!

Do nové sezóny naši Muži B kromě nových a mladých hráčů nastoupí i s novým trenérem Petrem Majerem. Dlouhá léta byl Petr Majer na pražské scéně spojen s Podolím. Za klub na sklonku kariéry nastupoval jako hráč, následně se začal prosazovat v roli kouče rezervy, posledních sedm sezon pak vedl áčko v nejvyšší pražské soutěži – 5. lize Veolia Pražská teplárenská přeboru. Podolí se sice zachránilo, vedení klubu se ale rozhodlo sáhnout k trenérské výměně a Majer už před posledním mistrákem věděl, že končí. Bez práce ale nezůstal a ani soutěž neopustí, usedne totiž na lavičku Aritmy B. „Hrát horní polovinu tabulky je tady skoro povinností,“ říká.

Dále v rozhovoru s Reném Machálkem poskytl:

Začneme asi koncem v Podolí, přišlo mi, že jste ho nečekal. Bylo to tak?
Když se na to zpětně koukám, tak tam asi náznaky nějaké byly, utichla trochu komunikace s vedením, mohl jsem vytušit, že se něco děje. Ale nechtěl jsem o tom moc přemýšlet, nedařilo se nám a já jsem moc chtěl, abychom přebor pro Podolí udrželi. To byla jasná priorita, abychom se vyhnuli i baráži.

S Podolím jste zažil sestup z páté ligy i návrat. Možná by šlo říct, že jste tam zažil všechno. V těžkých chvílích vás také vedení podrželo a změnu udělalo až teď po sezoně…
Že jsem v Podolí zažil všechno, to je asi pravda, byl jsem tam jako hráč, trenér rezervy, trenér áčka. Co mě mrzí, že jsme v přeboru většinou hráli na chvostu tabulky a zachraňovali se. V té poslední sezoně jsme byli po podzimu šestí, to bylo super. Ale zima nás úplně skolila. Neměli jsme tak široký kádr a fakt bylo hodně zraněných. Nebyly to příjemné pocity.

Každopádně jste pak i přes záchranu skončil. Co se vám honilo hlavou?
Po konci v Podolí se rychle objevily nějaké nabídky, ale to bych šel o patro níž. Dvě byly tady z Prahy, další byla mimo hlavní město. Co se týče pražských nabídek, absolvoval jsem schůzky. Jednu jsem odmítl, u další se pak při jednání nějaké věci změnily a k dohodě nedošlo. Tak jsem si říkal, že by možná nebylo špatné dát si půl roku třeba pauzu. Fakt tam bylo hodně stresu, když se na jaře nedařilo a my se propadali a blížili barážovým příčkám. A navíc máte zraněné a není kde brát.

Nakonec se žádná pauza nekoná.
Já jsem věděl, že chci zůstat u fotbalu. Další věcí je, že kdybych si dal půl roku pauzu, tak už by se taky nemusel nikdo ozvat. Přemýšlel jsem o tom. Ta mimopražská nabídka také nedopadla, až se ozvala Aritma B. Zavolal mi Tomáš Kubr s tím, že hledají trenéra k béčku, kde jsou mladší šikovní kluci, kteří se chtějí herně posouvat. Tomáše znám dobře i jako člověka, stál o mě a já jsem na nabídku rád kývl.

Zmínil jste mládí, čeká vás asi úplně jiná práce, že?
Přípravu jsme začali 15. července, takže jsme tak nějak v polovině. Ano, skladba týmu j jiná. Úkol je jasný. Aritma má áčko ve třetí lize, tak chceme hráče herně posouvat, právě pro potřeby prvního týmu. Kluci mají zájem, makají, je to super.

Co jste si dal na začátku jako úkol vy sám?
Musím kluky poznat, naučit se jejich jména, přezdívky, navnímat je herně. Jsou to mladí kluci, kde nebude problém s kondičkou, pracovat budeme na taktických věcech. Budu zvědavý na to, jak zvládnou situace, kdy se nebude dařit. Budeme se snažit být i na tyhle momenty připravení.

Když tým sledujete, blesknou vám hlavou zápas s Podolím z uplynulé sezony?
Ty zápasy se nám s Podolím výsledkově nepovedly, oba jsme prohráli 0:3. Ale ta utkání byla odlišná. V tom prvním nebyl výkon špatný, ve druhém nás béčko Aritmy sfouklo.

Spolupracovat budete s Janem Maršálem, který už u týmu byl. Je to asi výrazná pomoc, co?
Má fakt výborné tréninky, kluci poctivě makají. Všichni tím žijí, baví je to. Mám z toho dobrý dojem.

Aritma hrála v horních patrech tabulky, pošilhávala i po posunu do čtvrté ligy, na který ale nedosáhla. Jaký cíl máte od vedení kromě výchovy hráčů?
Hrát v první polovině tabulky je tady něco jako povinnost a zvlášť, když vidím, jak kluci chtějí a makají. Oni měli od vedení příslib, že když si čtvrtou ligu uhrají, že se tam posunou. Ale teď o nějakých podobných cílech řeč nebyla.

Už víte, kdy narazíte na Podolí?
Samozřejmě, že jsem koukal, kdy je máme – v 9. kole doma. Byl bych rád, kdybychom zase vyhráli. Bude to soupeř, kterého znám, tedy pokud tam nenastanou nějaké velké změny. Znám sílu týmu. S klubem jsem navíc nepřetrhal vazby, dál tam hraje můj syn.

Už je jasné, jaké změny v kádru nastanou v béčku Aritmy?
Vyšlo pět, šest šikovných dorostenců, myslím, že tři hráči odešli. Ono je to tady nastavené tak, že kluci mají nějaký čas se ukázat v béčku a říct si o posun výš. Když to herně nevypadá třeba za dva roky podle představ, tak dostávají šance další mladí.

Co vám zatím napověděly přípravné zápasy?
První zápas v Říčanech jsme nezvládli. Dostali jsme dva rychlé góly a utkání prohráli. To druhý zápas s Nespeky jsme si řekli, že priorita bude hra odzadu a udrželi jsme nulu. Tam bych už řekl, že to bylo velmi dobré utkání.