Přepisujeme historii

Rozhovor pro fotbalpraha.cz

Kapitán Jan Mareš

Trenér Ladislav Prošek

FOTOGALERIE

Kapitáne jak těžké bylo udělat poslední krok?
Samozřejmě těžké. Divize celkově je hodně náročná soutěž. Je to hodně soubojové. Ale my jsme byli nastavení, že jdeme do každého zápasu naplno. Dali jsme do toho všechno a klobouk dolů před všemi. Dali jsme do toho zase sto procent a postup je tady.

Vedli jste 1:0, další šance ale pojistkou neskončily. Místo toho soupeř vyrovnal, znervózněli jste?
V poločase jsme si říkali, že musíme zůstat v klidu. I předešlé zápasy byly třeba v půli 0:0, věřili jsme, že to tam dáme. Když to nejde technicky, tak to tam prostě musíme docpat. Samozřejmě, že nás zahozené šance mrzí, mohlo to být v klidu už od začátku, ale hlavní je, že jsme to dotáhli do vítězného konce.

Aritma v posledních sezonách stále přepisovala historická maxima. Co říkáte na nejnovější zápis?
Aritma prošla celou řadou změn. Začali jsme se více orientovat na mladé hráče a odchovance, za což jsem já jako odchovanec docela rád. (směje se)

Myslíte, že jinak by šance třeba nepřišla?
Musím říct, že děkuji hlavně trenéru Proškovi. Ten si mě vytáhl z béčka a dal mi šanci. Tohle vítězství je skvělé a odměna pro něj. Je mi šestadvacet a jsem tu jeden z nejstarších, ti mladí kluci chtějí pracovat, chodí na dopolední tréninky. To je něco navíc.

V divizi to není úplně zvykem, trénovat dopoledne. Je i tohle plus, které vás posouvá?
Je to celkově o přístupu. Nechci se dotknout nikoho z dalších týmů, ale tohle je to hlavní, co nás posouvá.

Aritma slaví, je ve třetí lize. Dá se říct, že možná jediná slabší chvilka přišla na startu jara, kdy nevyšly dva zápasy a Králův Dvůr vyhrál 10:0 a pak vás porazil…
Jo, ten výsledek 10:0 si pamatuji, to jsme si říkali, jestli to není nějaká technická chyba. (směje se) Ale my jsme se soustředili hlavně na sebe, remíza s Komárovem, tam jsme dostali blbý gól. Ale dvě, tři sezony zpátky, bychom to asi nedotáhli, ale teď už zápasy dokážeme otáčet, nebo alespoň vyrovnat. To je obrovský posun, nabíráme zkušenosti.

A co se týče porážky se soupeřem o postup, zjevně vás nerozhodila, že?
To byl zápas o jedné chybě, oni zaslouženě vyhráli. My jsme věděli, že mají kvalitní mužstvo, fotbalové. Ale my jsme se fakt soustředili na sebe, aby tam nebyl ten pomyslný strach. A zvládli jsme to.

Máte na sobě tričko oslavující postup. Je na něm nápis „Historie přepsána“. Je to pro vás největší moment v kariéře?
Za mě ano. Jsem docela naměkko, protože jsem Aritmě vyrostl. Je to pro mě obrovský úspěch, největší v kariéře. Jsem za to moc rád, za všechny lidi, co tu trénují, za fanoušky. Těch tedy chodí málo, jak jsme v Praze. Doufám, že na třetí ligu jich začne chodit víc.

Třeba ano, z tribuny vás sprchovali šampaňským, dočkali jste se ovací. To muselo chutnat, co?
Já jsem měl docela žízeň, ta sprcha bodla. Je to krásné, užíváme se to. Nechtěli jsme se v tom utkání svazovat pocity, že to musí proti Doubravce vyjít. Šli jsme do toho, jako by to byl normální zápas. Ještě jednou klobouk dolů před všemi kluky.

Vedení bylo před sezonou, co se týče výhledu výsledků, opatrné. Překvapilo vás, jak to všechno krásně šlo?
Docela jsme posílili, sešla se skvělá parta, jsme skoro stejně staří, jsme taková rodina. Ukazujeme to pak i na hřišti, bojujeme jeden za druhého. To byl ten klíč k úspěchu, na výsledcích je to vidět.

Prolétla vám hlavou myšlenka, jaké to vlastně na Aritmě bylo, když jste sem přišel poprvé?
Upřímně, když se podívám na areál, tak prošel změnou. Já jsem tu začal ve čtyřech letech, trénoval tu můj táta, nebyla tu tribuna. Musím říct, že jsem rád, že mě k tomu táta dokopal. Já jsem tu hrál i s bráchou, který je o tři roky starší a ty změny, co se tu udály, posunuly klub nahoru. Velký dík patří trenéru Proškovi a panu Kubrovi, samozřejmě.

Když zmiňujete trenéra Proška, patří mezi přísné kouče?
Je férový, když vidí, že nemakáte, tak to pocítíte. Takže, ten pomyslný strach tam je, aby vás neseřval. Jsem takový dřevák, že to musím oběhat. (směje se)

A teď se můžete těšit na zápasy s rezervou Bohemians, Dukly a další soupeře tohoto kalibru.
Musím říct, že to bude asi docela makačka. Ale jsme na tu výzvu připravení. Pro kluky je to prostě odměna, ta možnost ukázat, že se můžeme rovnat i týmům z vyšší soutěže. Vždyť jsme tu v téhle sezoně v MOL Cupu odehráli dobrý zápas s prvoligovými Pardubicemi. Tam jsme se neměli za co stydět, vyřadili jsme třetiligovou Hostouň, i když jsme nastoupili s řadou kluků z béčka. I to máme kvalitní.

Očima trenéra Ladislava Proška: Po postupu do divize jsme si s manažerem Kubrem říkali, že další postup už nezažijeme. A je to tady!

Mně na hodnocení stačí tři slova: „Jsme tam, k…a!“ Jsem neslavící typ, ale budu slavit. S týmem, kluci jsou skvělí. Prvotní oslava patří hráčům, ale pak uděláme společnou. Scházíme se až ve středu na tréninku, hráči dostali volno. Už na konci zápasu jsem se objal s asistentem, cítil jsem, že už nám postup do třetí ligy neuteče. Byl jsem dojatý. Za ty roky, co jsme tady tomu obětovali. Už jsem v klubu zažil postup z přeboru do divize a tehdy jsme si i s manažerem Tomášem Kubrem říkali, že už se nemůžeme žádného dalšího postupu dožít… A teď se to stalo a jsme neskutečně šťastní, že se nám to povedlo. Teď jsme si tu hlášku, že už další postup nemůžeme zažít, řekli znovu. (směje se) Tahle sezona byla vážně absolutně výjimečná, nastartovali jsme se podzimní částí. A jsem rád, že jsme se nemuseli ohlížet na nikoho a byli jsme soupeřem jen sami sobě. Šli jsme si za svým cílem a snem. Nenechali jsme se ničím rozhodit. V tom byla naše síla. Těch příběhů během sezony bylo strašně moc, tým držel při sobě. To byla postupová Aritma. To srdce, tým dělal zápasy, to bylo rozhodující. Je to obrovský úspěch, vnímám ho stejně, jako když jsme před lety postoupili do divize. Samozřejmě, že každý postup je nádherný a těžko se hledají slova. Ale za tohle jsme vděční. Minulý rok se do přeboru posunulo béčko, teď se povedlo postoupit s áčkem, to je úžasné. Víme, co nás čeká. Vnímáme i úspěch manažera Tomáše Kubra při volbách FAČR (Kubr se stal šéfem Řídící komise pro Čechy a členem výkonného výboru - pozn. aut.). Je to úspěch Prahy, ale i ocenění jeho práce, voliči ho po právu ocenili, je to člověk na správném místě. Vyšlapal si to od píky, to je jako když trenér začíná od přípravky. A Tomáš tady takhle začínal s funkcionařinou, dělal to od začátku a klobouk dolů, kam to dotáhl. Je to ocenění pro něj i pro Prahu. V sobotu nám předají medaile a pohár, takže oslavy začnou nanovo. Ale na třetí ligu už myslím teď. V myšlenkách už jsem u toho, co nás čeká.