Vychytané čisté konto asi potěší vždy, i když tohle bylo skoro bez práce.
Pro pár centrů jsem si došel, ale vážnější zákrok jsem tentokrát neměl. Jsem rád, že se nám začalo takhle dařit. Je skvělé, když vychytané nuly i výhry týmu přibývají.

Před měsícem se vám na tabulku koukalo jinak. Proč se Aritmě nevedlo?
Řekl bych, že jediný rozdíl byl snad v tom, že jsme měli smůlu a prohrávali. Na týmu ležela, jak se říká, nějaká deka. Měli jsme šance, v zápasech jsme dominovali, jen jsme pak udělali nějakou individuální chybu a soupeř nás potrestal.

Jak se povedlo sérii zlomit, šli jste si třeba něco vyříkat do hospody?
Všichni jsme cítili, že musíme něco změnit, věděli jsme, že takhle to nemůže jít dál. Prostě jsme se semkli, na hřišti jsme bojovali jeden za druhého a povedlo se nám všechno obrátit na naši stranu.

Vám se každopádně povedlo zamknout branku a už čtyři zápasy jste neinkasoval. Které z čistých kont má pro vás největší cenu?
Každá z těch nul měla svůj význam. Ale řeknu asi tu proti Horní Bříze.

Vážně? Vždyť jste vyhráli i nad prvním Lomem, Horní Bříza je poslední...
No právě. Tam to bylo nebezpečné, protože každý čekal, že to budou pro nás jasné body a kdybychom je neudělali, všichni by se divili. Horní Bříza toho moc neměla, ale trpělivě čekala na svoji jednu šanci. Naštěstí to dopadlo dobře a my vyhráli.

S postupujícím Lomem to tedy bylo jednodušší?
Tam skoro pořád něco létalo na naši branku, byl jsem stále v permanenci. Proti Lomu nikdo nečekal, že vyhrajeme, spíš jsme mohli překvapit. My jsme měli ty zápasy za sebou, proti prvnímu, pak proti poslednímu. Tam to bylo z mého pohledu těžší.

Sezonu zakončíte na hřišti Klatov, které hrají o udržení divize. Přijde pátá nula?
To by bylo hezké. Ale bude to hodně těžké. Domácí hrají o všechno, bude to bolet.

Mimochodem, perfektní defenziva zdobí Aritmu hlavně doma. Během patnácti zápasů jste dostali jen deset gólů...
I venku jsme měli dobře rozehrané zápasy, jen se třeba soupeřům povedlo utkání otočit. Doma jsme až na utkání s Doubravkou takový výpadek neměli. Venku se nám daří méně možná i kvůli cestování. Když jsme jeli do Krumlova, kde se hrálo od půl jedenácté, tak jsme vyjížděli po šesté ráno, to není nic moc...

Doma také hrajete od 10:15, ne?
Ale to je něco jiného, máme také týmové snídaně. S klukama si sedneme, všechno je v pohodě.

Nedostáváte za čistá konta třeba nějakou sladkou odměnu navíc?
To ne. Já si ani tu snídani moc nedávám. Ne že bych nechtěl, ale pak bych se cítil těžký. Pořádně se najím po zápase.

Kolo před koncem je Aritma na pátém místě, co na to říkáte? Vládne ve Vokovicích spokojenost?
Před sezonou jsme si nějaké cíle dali. Ale nikdo nemohl tušit, jak bude tentokrát naše divizní skupina vyrovnaná. Aby bylo v pár bodech tolik týmů, to jsem nikdy nezažil. Před měsícem se nám koukalo na tabulku o dost hůř, teď jsme šťastní. Ještě bychom rádi přidali tři body v posledním kole a skončili pátí, to by bylo fajn.

Už po utkání s příbramským béčkem jste měli rozlučku. Po posledním kole někam spěcháte?
To ne, ale v Klatovech se hraje až od pěti, takže jsme si to příjemné posezení užili už teď. (směje se)

Co na sezonu říkal trenér Prošek? Minimálně na začátku těchto akcí trenéři bývají...
Trenér byl s námi, všichni jsme se pobavili. Tohle bylo uvolněné, ona na Aritmě bývá ještě společná večeře s vedením, kde si všechno vyhodnotíme. Na to teprve dojde. Tam si to zhodnotíme.

Ještě poslední věc: v duelu s příbramskou rezervou se gólman soupeře v závěru vydal až na útočnou polovinu. Když jste neměl tolik práce, nenapadlo vás také vydat se do útoku?
Takové choutky jsem neměl. Sám jsem koukal, když se brankář objevil na naší polovině. Uvolnil se mu tam prostor, my jsme trochu zalezli a hlídali výsledek, tak to zkusil. Ale já na podobné věci nejsem.

Autor:  René Machálek fotbalpraha.cz